Kapitola XI. - 5. část

05.10.2020 21:06

 

5. Milan má ženskou a já potkala svého pana dokonalého!

Nedokážu odhadnout, nakolik je můj bývalý milovaný uchvácen milostným třeštěním a nakolik se jedná o nějaký záměr. Pokud podniká tuhle akci s cílem ranit mě, dokázat mi, že mě nepotřebuje, a předpokládá, že se budu dusit v oblacích žárlivosti, potom opravdu nemůžu za jeho zklamání. Možná tomu ještě pořád neuvěřil, ale mně je skutečně naprosto jedno, jak a s kým naplňuje svůj milostný život. Opravdu mu jeho novou známost ze srdce přeji. Můžu k tomu dodat jediné: KONEČNĚ! Doufám, že získám zasloužený klid, když svoji pozornost přenese na jinou oběť. Chuděrka ženská netuší, jakou mi udělala radost. Nejraději bych jí pozvala na slavnostní večeři a osobně poděkovala, ale držím se zpátky, nechci jí poplašit.

Milanovo milostné zaměření na jiný objekt přineslo ovoce. Kladnou odezvu jsme s ulehčením zaznamenali i u nás. Konečně se trochu uklidnil, neprudí, všímá si mě minimálně. Víkendy tráví u své kočičky. Došla jsem natolik daleko, že mu dokonce trhám na zahradě květiny, aby pro ni měl kytku. Když náhodou jedeme, já a kluci, na víkend k rodičům, velmi ochotně ho část cesty, kterou máme společnou, svezu a na zpáteční trase i vyzvednu. No, nejsem já ideální novodobá emancipovaná manželka, kteroutěžko pohledat?

Milanovi moje vstřícné chování vůbec nepřijde divné. Bere všechno jako naprostou samozřejmost. Začínám ho podezřívat, že mu tenhle stav vlastně velmi vyhovuje. Úplně mě odstřelilo, když jsem zjistila, že si našel brigádu. Chodí si přivydělávat, aby měl na dárečky pro kočičku, aby ji mohl občas vzít někam vyvenčit. Ztěžka jsem vzpomínala, jak ho vůbec nezajímalo, když nebyly peníze na jídlo pro kluky, ale potlačila jsem všechno někam dozadu za mozek, aby mi špatné zbytečně nebralo sílu.

Radovala jsem se, že už ho mám díky kočičce z krku i s jeho nepatřičnou pozorností, ale zřejmě jsem se radovala předčasně. Zase se ukázalo, jak málo svého ex znám. Jeho milostné zaujetí pro jiné kvítí mu vůbec nebrání v majetnických sklonech vůči mně. Vlny naprostého nezájmu se střídají s nesmyslnými žárlivými výpady. Stupňovat napětí umí výborně. Střílí, i když vůbec netuší, kde je vlastně terč, jeho hledáním vůbec nezdržuje.

Vlastně ani já nevím, jestli v té mlze v dálce vůbec něco je. Svoje setkání s panem dokonalým ještě vstřebávám a zpracovávám. Seznámili jsme se prostřednictvím internetové seznamky, jak jinak také, když moje cesta z práce je přesně vykolíkovaná a nemám šanci se někde zatoulat a už vůbec zapomenout?! Sešli jsme se odpoledne na neutrální bezpečné půdě v kavárně. Pan dokonalý vypadá natolik dokonale, že si říkám, jestli by vůbec mohl být pro mě. Krásný, urostlý a štíhlý chlap, tmavý španělský typ, černé, zvlněné vlasy, na skráních lehounce prošedivělé, velké hnědé oči se žlutými tečkami, zářivé zuby, krásné plné rty, jak připravené k líbání. Charisma, že by ho mohl rozdávat potřebným v rámci charity a ještě by mu pro něj zbylo víc než dost. Usazený v poměrně vysoké pracovní pozici, sebejistý a zřejmě i movitý, a to velice velmi. Volný, protože rozvedený, tři děti, dvě starší ve vlastní péči.  Vzhledem k tomu, že chodí na záchod a smrká, není zřejmě veškeré dokonalosti navzdory umělý. Všechno je na něm až nepřirozeně dokonalé a úžasně ladící, že si říkám, že to snad ani nemůže být skutečné. Přemýšlím, proč by si měl pořizovat právě mě. Nepotřebuje k sobě náhodou něco, co by mu jeho dokonalost ještě zvýraznilo a umocnilo? V tom případě bych se možná hodila. Možná určitě.

Hodinku v kavárně jsem prožila v naprostém transu, dodnes nepochopím, že jsem zvládla vypít kávu bez toho, abych se neopařila nebo nepolila, a sníst zákusek aniž bych si vypíchla vidličkou oko. A dokonce jsem se zmohla i na rozhovor. I když … dají se jednoslabičné odpovědi vůbec považovat za rozhovor?

Odjíždí příští týden s dětmi na dovolenou k moři a je velmi exponovaný v zaměstnání, takže si teď v klidu můžu chvíli vybírat oddechový čas, oddávat se beze strachu z milostného úrazu sladkému snění a …uvidíme. Obávám se, že přemíra dokonalosti musí mít někde svoje hranice, zákon rovnováhy funguje, co já vím, naprosto spolehlivě.